Nechte věci, ať se stanou!
.., když jste byli děti, nepřemýšleli jste nad ničím vážně. Jen jste byli... Vše přicházelo samo tak, jak mělo a vy jste žili, ba naopak užívali jste si života naplno a nic jste neřešili... Tak to tak uchopte i teď. Vypněte hlavy, uklidněte se, nepřemýšlejte tolik, nebo raději vůbec a berte věci tak, jak jsou, jak přicházejí a prožívejte je na maximum! Život utíká jako splašený kůň... Na začátku, když jsme mladí, máme pocit, že máme neomezený čas, že tady budeme navždy a že jsme nesmrtelní... Ale není to tak! S přibývajícími roky mi dochází, že opak je pravdou a vážím si každého nového dne a každého okamžiku se svoji rodinou a se svými přáteli. Jsme tady na skok... Čas i život jsou velmi pomíjivé.
Proto svůj život prožijte v lásce, v pohodě a hlavně naplno! Neztrácejte čas naříkáním a negativními myšlenkami. Až budete jednou staří sedět v křesle, ať máte o čem vyprávět vnoučatům, ať nelitujete jediného okamžiku ve Vašem životě! Žijte ho naplno!!! TEĎ a TADY!
Někdo si teď může říkat, že mu osud nepřeje, že se mu štěstí vyhýbá obloukem, že jsou to jen řeči... Věřte mi, nejsou! Já sama jsem si v životě prošla mnoho nehezkými zkušenostmi, zážitky a vždy si z každé situace beru to nejlepší. Nic se neděje náhodou. Vše má svůj smysl. Záleží na každém, jak se k dané situaci postaví a jaký bude jeho úhel pohledu. Je to JEN úhel pohledu! Vylezte si pomyslně na rozhlednu... Podívejte se na sebe a na svůj problém nebo na svůj život z výšky... Co byste si poradili? Představte si sebe jako staříka/ stařenku... Co byste udělali jinak? Jak se s moudrostí starého člověka díváte na tento problém...? Nebo si ho představte s odstupem času... Za rok v tuhle dobu bude vše jinak a možná už si na tuhle chvíli ani nevzpomenete... Proto se netrapte! Nemá to smysl. Bohužel nebo bohu dík, bez špatného bychom neznali dobré. Musíme mít oba póly, abychom dokázali rozlišovat. To ale neznamená, že ustrneme na pólu negativním! Pracujte s tím! Na sobě! Denně! Jako já! Je to ta největší dřina, ale stojí za to!
Pokud na to nestačíte, vyhledejte pomoc. At' už u přátel nebo u odborné pomoci. Udělejte něco! Já osobně jsem vyhledala pomoc v regresní terapii. Tam jsem pochopila, proč jsem si vybrala tuto cestu a proč se mi dělo to, co se mi dělo. Základem je pochopit a odpustit. Nejen všem „hercům“ v našich životech, ale především sobě. Nikdo nám nevstupuje do života náhodou. Každý nám přišel něco dát, zrcadlit nebo nám otevřít oči. Tento život jsme si vybrali dobrovolně a je pro nás ten nejlepší na naší cestě. Projdeme spousty cest a každá z nich má svůj důvod a smysl. Pokud chcete znát ten svůj, kontaktujte mne a vezmu vás do progrese. Podíváme se společně, jakou cestu jste si vybral/a.
Jsem tu pro vás!
Vendy
